גיין צום אינהאַלט
Zakhor
געדעכעניש🌳 מאַגרעבּיש· פֿאַרעפֿנטלעכט דעם 29טן יולי 2026

משפּחה Semah

דער אָפּשטאַם פֿונעם נאָמען, די געשיכטע און די ייִחוס־קייט פֿון דער Semah שושלת — אַ ייִדישער פֿאַמיליע־נאָמען און זײַנע שפּורן.

Vom arabischen samâh, das Nachsicht, Toleranz bedeutet. Es könnte auch einem hebräischen Namen (tsemah) entsprechen, der Spross bedeutet.

רעגיסטער געדעכעניש · באַהיטער, נישט באַזיצער

מאַפּע פֿונעם ייִחוס

Paris · XXe s. · מעמאָריע (איבערגעגעבן)ParisJérusalem · XXe s. · מעמאָריע (איבערגעגעבן)JérusalemFès · XVe–XVIIe s. · מעמאָריע (איבערגעגעבן)Fèsאָריגינעלער היים — Cordoue · XIIe–XVe s. · מעמאָריע (איבערגעגעבן)Cordoue
אָריגינעלער היים גלות מעמאָריע (איבערגעגעבן)געגנטן צונויפֿגעשטעלט פֿון די דאָקומענטירטע אָפּשטאַמען און גלות.
דורכגיין די צײַט2000
דער גרויסער בוך פֿון דעם ייִחוס

דער גרויסער בוך — Semah

Introduction

Le patronyme Semah appartient à cette classe de noms séfarades et judéo-maghrébins dont la double étymologie — arabe et hébraïque — révèle, à elle seule, la profondeur du dialogue entre les langues et les cultures au sein desquelles les communautés juives d'Orient et d'Occident musulman ont vécu. Selon l'onomastique de référence, le nom Semah se rattacherait à l'arabe samâh (سماح), qui signifie « indulgence, tolérance, magnanimité », tout en pouvant tout aussi bien correspondre à l'hébreu tsemah (צמח), « rejeton, germe, ce qui pousse » [Les noms de famille des Juifs d'Afrique du Nord et leur origine — Dafina].

Cette ambivalence n'est pas une incertitude à déplorer mais un fait historique éloquent : elle témoigne de l'enracinement des porteurs du nom dans un espace linguistique où l'arabe et l'hébreu se sont constamment nourris l'un l'autre. Le judéo-arabe, langue vernaculaire des Juifs du Maghreb et du Proche-Orient, a précisément constitué ce terrain de rencontre où un mot pouvait résonner simultanément dans deux traditions. Les travaux de Moshe Bar-Asher sur la composante hébraïque du judéo-arabe algérien ont montré combien ces deux strates linguistiques s'entremêlaient dans l'usage quotidien, au point que certains vocables devenaient indissociables de leur double héritage [Bar-Asher, 1992].

Le présent ouvrage entend retracer, avec la prudence qu'impose la matière onomastique, les strates de sens, les hypothèses étymologiques et les milieux historiques susceptibles d'avoir porté et transmis le nom Semah. Mais, grâce à l'intégration de nouvelles sources manuscrites — au premier rang desquelles le Ṣemaḥ Ṣaddiq de Jacob Ṣemaḥ, publié à Korets en 1785 —, il est désormais possible d'ancrer cette histoire dans une figure historique d'une exceptionnelle densité intellectuelle et spirituelle. Il ne s'agit pas de reconstituer une généalogie unique et linéaire — l'état des sources ne le permet pas —, mais d'éclairer les mondes possibles d'une lignée dont le nom lui-même porte l'empreinte de la tolérance et de la croissance, et dont l'un des porteurs les plus illustres a incarné, au tournant du XVIIe siècle, le meilleur de la transmission kabbalistique séfarade.

---

ווערסיעס (1)
  1. v1 · אַקטועל · 29טן יולי 2026

זעצט אױס דעם לייענן פֿון דעם גרױסן בוך

מעלדט זיך אָן אָדער שאַפֿט אַ פֿרײַ קאָנטאָ כדי לייענן די גאַנצע גרױסן בוך — און זוכט, פֿאָלגט און רײכערט די לינעאַזשן וואָס בעטרעפֿן זיך.

אָדער פֿאָרזעצן מיט בליץ־פּאָסט

אײן בליץ-פּאָסט, אײן קלאַפּ. קײן פּאַראָל; איר קענט אַוועקגײן ווען איר ווילט.

אײַער זכור-פּלאַץ

איז „Semah” אַ טײל פֿון אײַער געשיכטע?

שאַפֿט אײַער מיטגליד-פּלאַץ צו נאָכפֿאָלגן די משפּחות וואָס זײַנען אײַך טײַער, באַקומען מעלדונגען וועגן נײַע אַנטדעקונגען און בײַשטײַערן — אָן אַ פּאַראָל.

אײן בליץ-פּאָסט, אײן קלאַפּ. קײן פּאַראָל; איר קענט אַוועקגײן ווען איר ווילט.

דאָס בוך דערציילט וועגן די Semah. דײַנע אַלטע משפּחה האָט אפשר אַלץ איר גרויסן בוך — זוך דײַן נאָמען כדי עס צופֿינען, אָדער כדי עס צו שאַפֿן.

צו פֿאָרשן טיפֿער די מעמאָריע, די משפּחה־אַרכיוון און די עדותן פֿונעם ייִחוס Semah, פֿאַרגעדענקט און טיילט מיט זײַן באַזונדערע אַדרעס:

zakhor.ai/semah

די אַדרעס zakhor.ai/semah פֿירט גלײַך צו דעם בלאַט. די אַרכיוון, די יוחסין און די דערציילונגען וואָס די קהילה וועט דאָ אַרײַנלייגן, וועלן דערגאַנצן דעם היסטאָרישן פּאָרטרעט וואָס ווערט דאָ פֿאָרגעשטעלט.

🔗 Cite / link this page

Copy any of these formats to cite this page or link to it.

Link

https://zakhor.ai/semah

HTML

<a href="https://zakhor.ai/yi/grands-livres/familles/semah">דער גרויסער בוך — Semah — Zakhor</a>

Citation

דער גרויסער בוך — Semah — Zakhor, https://zakhor.ai/yi/grands-livres/familles/semah

וואַריאַנטן פֿונעם נאָמען (3)

איין נאָמען, הונדערט פּנימער.

דער זעלביקער פֿאַמיליע־נאָמען, אַנדערש איבערגעשריבן לויט די שפּראַכן, די תקופֿות און די גלותים.

SemaSemachSemakh

שרײַבט אײַער משפּחה דעם נאָמען אַנדערש?

לזיכּרון

די צענטראַלע באַזע פֿון די נעמען פֿון די קרבנות פֿון דער שואה פֿון יד ושם פֿאַרצייכנט די פֿרויען, די מענער און די קינדער וואָס זענען דערהרגעט געוואָרן בעת דער שואה. איר קענט דאָרט זוכן די מענטשן וואָס האָבן געטראָגן דעם נאָמען Semah.

זוכן „Semah“ אויף יד ושם

די זוכונג גייט גלײַך אין די אַרכיוון פֿון יד ושם; Zakhor קאָפּירט און האַלט ניט קיין נאָמען־דאַטן. די אָנוועזנהייט אָדער דער אָפּוועזן פֿון אַ נאָמען אין דער באַזע איז ניט פֿולשטענדיק. מער וויסן

װערק און טעקסטן (1)

דאָקומענטן פֿאַרעפֿנטלעכט אויף Zakhor פֿאַרבונדן צו דעם ייִחוס דורך זייערע שליסל־ווערטער.

וויכטיקע פּערזענלעכקייטן פֿון דער משפּחה

ערטער פֿונעם וועג

קהילות דורכן

די טעג פון דעם בוך

דער בוך האט נאך קיין טאג פון זכרון נישט. די קוואלן וואס דאקומענטירן Semah געבן יאר און יארהונדערטער, נישטא מא איין טאג; מיר פאברירן זיי נישט.

איר קענט אַ דאטום — אַ דערמאנונג, אַ חילולא, דער יאָרטאָג פון אַ אָּפגאנג? געבט עס איר טאג

פֿאַרשריבענע קברים

ביבליאָגראַפֿיע

  • Moshe Bar-Asher, La composante hébraïque du judéo-arabe algérien (1992)
  • María Rosa Menocal, The Ornament of the World: How Muslims, Jews and Christians Created a Culture of Tolerance in Medieval Spain (2002)
  • Catherine Chalier, La trace de l'infini. Emmanuel Levinas et la source hébraïque (2002)
  • Jacob Katz, Exclusiveness and Tolerance: Studies in Jewish-Gentile Relations in Medieval and Modern Times (1961)
  • Oxford Bibliographies, Oxford Bibliographies — « Hebrew Poetry in Spain » (2020)
  • David Wacks, Toward a History of Hispano-Hebrew Literature of Christian Iberia in the Romance Context (2010)
  • Peter Cole, The Dream of the Poem: Hebrew Poetry from Muslim and Christian Spain, 950–1492 (2007)
  • Joseph Chetrit, Judeo-Arabic Literature in Tunisia, Algeria, and Morocco (2007)
  • Haggai Ben-Shammai, The Emergence of Judeo-Arabic as a Literary Language (2004)
  • Joshua Blau, Judeo-Arabic in the Maghreb: Linguistic Essays (1999)
  • Joseph Dan, The Transmission of Medieval Hebrew Ethical Literature (1996)
  • Les noms de famille des Juifs d'Afrique du Nord et leur origine — Dafina
  • Abraham I. Laredo, Les Noms des Juifs du Maroc, CSIC, Madrid (1978)

טאַגן

#lieu-geo-auto

אַנדערע ייִחוסים — מאַגרעבּיש